~~~
Když nespavost v hlavě tepe,
v žilách teče kal,
další ráno drze klepe,
abych prý už vstal.
Vleču se dnem jako zombie
přes bojiště let,
v mysli prázdna katakomby,
vylidněný svět.
Žádný plamen čisté duše,
jen únavy hlen,
stačí přežít jednoduše
další marný den.
No a co, že zítřek zebe,
nelze k cíli spět!
Vytvořím si uvnitř sebe
vylidněný svět.
Když nespavost vášeň zdolá
a není kam dál,
další ráno drze volá,
abych to už vzdal.
Tak si sbalím s pózou psance,
nemám na čem lpět,
zbude mi jen bez garance
vylidněný svět...
~~~
